V kole vojny : vzpomínky legionáře Josefa Laciny / ilustroval Josef Lacina
Material type: TextLanguage: čeština Series: Edice pamětí Československé obce legionářskéPublisher: Praha : Epocha, 2017Edition: Druhé vydáníDescription: 378 stran : ilustrace, portréty, faksimile ; 25 cmContent type: text Media type: bez média Carrier type: svazekISBN: 9788075570437; 9788087919200Other title: Vzpomínky legionáře Josefa LacinySubject(s): Lacina, Josef, 1892-1975 | Československé legie | 1914-1918 | 1914-1920 | legionáři -- Československo | zahraniční vojenské jednotky -- Československo -- 1914-1920 | první světová válka (1914-1918)Genre/Form: české romány | autobiografické vzpomínky Summary: Dlouhá cesta 1. světovou válkou začala pro Josefa Lacinu v srpnu 1914 na libereckém nádraží odjezdem na frontu do Srbska. Jako mnoho z českých vojáků však nebyl nadšen představou boje se slovanským národem. Pokoušel se proto přejít do zajetí, což se mu v prosinci 1914 podařilo. Relativně poklidný život válečného zajatce pracujícího v textilní továrně zhatila v říjnu 1915 nová ofenzíva Centrálních mocností a zhroucení srbské armády, které následovala jedna z největších tragédií Velké války – ústup přes albánské hory za nepříznivých klimatických podmínek a s minimálními zásobami. Tato „Srbská Golgota“, která si vyžádala kolem 250 000 obětí z řad vojáků i civilistů, pro Josefa Lacinu a další přeživší zajatce skončila na neméně nehostinném italském ostrově Asinara. Následoval převoz do Francie a práce v chemické a zbrojní továrně. Na počátku roku 1918 vstoupil do formující se čs. armády a stal se příslušníkem 21. střeleckého pluku. Účastnil se s ním všech bojů na západní frontě, včetně slavné bitvy u Terronu v říjnu 1918. Jeho kolo vojny se zastavilo v únoru 1919 po bojích na Těšínsku.Item type | Current library | Collection | Call number | Status | Notes | Date due | Barcode |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy |
Oddělení pro dospělé
Oddělení pro dospělé |
beletrie pro dospělé | Available | ušpiněná ořízka | 421350164928 |
Vydáno ve spolupráci s Československou obcí legionářskou
Dlouhá cesta 1. světovou válkou začala pro Josefa Lacinu v srpnu 1914 na libereckém nádraží odjezdem na frontu do Srbska. Jako mnoho z českých vojáků však nebyl nadšen představou boje se slovanským národem. Pokoušel se proto přejít do zajetí, což se mu v prosinci 1914 podařilo. Relativně poklidný život válečného zajatce pracujícího v textilní továrně zhatila v říjnu 1915 nová ofenzíva Centrálních mocností a zhroucení srbské armády, které následovala jedna z největších tragédií Velké války – ústup přes albánské hory za nepříznivých klimatických podmínek a s minimálními zásobami. Tato „Srbská Golgota“, která si vyžádala kolem 250 000 obětí z řad vojáků i civilistů, pro Josefa Lacinu a další přeživší zajatce skončila na neméně nehostinném italském ostrově Asinara. Následoval převoz do Francie a práce v chemické a zbrojní továrně. Na počátku roku 1918 vstoupil do formující se čs. armády a stal se příslušníkem 21. střeleckého pluku. Účastnil se s ním všech bojů na západní frontě, včetně slavné bitvy u Terronu v říjnu 1918. Jeho kolo vojny se zastavilo v únoru 1919 po bojích na Těšínsku.
There are no comments on this title.